Proč se i dnes najde řada lidí, kteří se obávají návštěvy zubaře a ošetření zubů? Zapátrejte s námi hlouběji do minulosti a zjistíte, kam se zubní lékařství posunulo. V porovnání s tím, co museli při potížích se zuby podstupovat naši předkové, jsou ale dnešní zubařské zákroky příjemnou kratochvílí. V dnešním článku se podíváme na příběh našich zubů a těch, kteří se je snažili opravit.
První kazy již v pravěku a starověku
Zubní kazy samozřejmě trápí lidstvo už od doby kamenné. Člověk v době kamenné trpěl spíše nadměrnou abrazí (obrušováním zubů) z nedostatečně upravené a tuhé stravy.
V dějinách stomatologie po dlouhou dobu panovala představa, že zubní kaz a bolesti s ním spojené, způsobuje zubní červ. Psali o něm už ve starověké Mezopotámii. Zubaři tahali zubní nervy v domnění, že se jedná o zubního červa. Zuby se dále vypalovaly žhavým drátem nebo byly vykuřovány. Představa zubního červa přetrvala až do 18. století (asi 3600 let).
Je známo, že zubní protézy a můstky se běžně vyráběly již 700 let př. n. l. Egyptští lékaři nahrazovali chybějící zuby zvířecími a zpevňovali je zlatými dráty. Pro úlevu od bolesti používali opium. Věřili také, že dotyk mrtvou myší uleví od bolesti.
Řečtí lékaři trhali zuby a na stabilizaci zubů používali drát. Římští lékaři používali jako výplň zubů olovo, objevili se i takové nápady jako vyplnit díru v zubu mraženými červy a rozdrcenými vajíčky pavouků.
Nové metody léčení zubů ve středověku a novověku
Pád Západořímské říše zasadil evropské medicíně smrtelnou ránu. Jediným místem, kde se medicína praktikovala, byly kláštery, kde mniši vykonávali i chirurgické úkony. Ve 12. století zakázal řeholníkům koncil v Tours provádět jakékoli úkony spojené s krví. O zuby se nyní starali holiči, kováři či kati. Úleva od bolesti zubů se řešila jediným způsobem, a to trháním zubů.
Od 16. století trhali zuby lékaři pomocí tzv. pelikánu – speciálních kleští připomínajících velký ptačí zobák.
V této době se objevují i pokusy o čištění zubů. Používali se přírodní materiály z lastur ústřic, které už po prvním použití narušily sklovinu. Angličané používali oholené větvičky a nanášeli si pastu ze sépií, levandule a růží. Později se dávaly na kapesník saze z komínu či střelný prach.
Základy moderní stomatologie položil v 18. století francouzský chirurg Pierre Fauchard. I přes mnohé pokrokové teze uveřejněné v knize Chirurg-zubař čili léčení zubů nadále obhajoval používat moč jakožto ústní vodu.
Výplně zubů se dělali z jedovatého olova a včelího vosku. Používali se i porcelánové výplně. Ve viktoriánské době se jako výplň zubů používal amalgám a zlato. V 18. století se také objevil první zubní kartáček. Vynalezl ho vězeň William Addis ze zvířecí kosti, do které vyvrtal otvory a prostrčil jimi štětiny.
Se zvyšujícími se požadavky na dentální hygienu rostl požadavek na kvalitnější a estetičtější zubní protézy. Napodobeniny dásní se totiž ještě v 19. století vyráběli z hroších klů nebo slonoviny. Taková protéza však nevydržela dlouho. Zuby ze slonoviny začaly hnít a vypadávat. V této době se začali používat vějíře, které měly za úkol ochránit dámy před nepříjemným zápachem z úst.
V 19. století se začal používat rajský plyn k tišení bolesti, později éter a chloroform. Často však docházelo během zákroku ke komplikacím a pacienti končili v kómatu nebo se smrtelnými křečemi. K lokální anestezii se do dásně vpichoval kokain.
Zubní lékařství ve 20. století
Během 1. světové války se zubaři zabývali i rekonstrukcí tváří raněných vojáků.
Na začátku 20. století byla péče o zuby velmi drahá, proto se někteří lidé rozhodli nechat si vytrhat všechny zuby, aby se vyhnuli celoživotním bolestem se zuby.
2. světová válka přispěla k rozvoji dentální hygieny jako samostatného oboru. RAF ustanovila skupinu žen, které měly za úkol naučit správně čistit zuby piloty Královského letectva. Tyto ženy byly prvními dentálními hygieničkami ve Velké Británii.
Současnost
V současné době je kompletní zdravý bílý chrup považován za známku bohatství a úspěchu. Můžeme si čistit zuby, kolikrát chceme a nemusíme se spoléhat na dostatek moči v domácnosti. I přes tyto vymoženosti má řada lidí panický strach z návštěvy zubaře. Je to dáno minulostí, která má stále velký vliv na naše obavy, postoje a kolektivní paměť. A co vy? Máte ještě po přečtení tohoto článku obavy, nebo jste rádi, že jste se narodili do této doby?