Co to je parodontitida?
Parodontitida, lidově nazývaná paradentóza či parodontóza, je chronické zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubu tzv. parodontu. Parodont je tkáň, která obklopuje kořen zubu, fixuje ho v jeho pozici a slouží jako bariéra bránící vstupu bakterií a nečistot. Je tvořen komplexem dásní, zubního cementu na povrchu kořene, alveolární kostí (kostěné lůžko zubu) a vazivovými vlákny, která spojují kořen s alveolem a dásňovým žlábkem. Dásňový žlábek je prostor mezi dásní a krčkem zubu vystlaný tzv. spojovacím epitelem. Pro stanovení diagnózy parodontitidy je velmi významná právě hloubka tohoto žlábku a rentgenologický nález. Normálně dosahuje hloubky přibližně 1-3 milimetry. Při parodontitidě dochází k jeho výraznému prohloubení v důsledku postupné destrukce okraje kostěného alveolu vlivem zánětlivého procesu. Prohloubený dásňový žlábek se nazývá parodontální chobot.
Příčiny vzniku parodontitidy
Základní příčinou vzniku parodontitidy je zánět způsobený souborem specifických bakterií zubního plaku. Zásadní vliv má tedy špatně prováděná ústní hygiena. Na rozvoji parodontitidy se podílí i kouření, neléčený zubní kaz a usazený zubní kámen dráždící dásně. Stav zhoršují i vady skusu, špatně zhotovené zubní výplně a chybně modelované korunky nebo některá systémová onemocnění, například diabetes či nemoci snižující imunitu. Určitý minoritní podíl může mít i genetická predispozice pacienta.
Příznaky nemoci
- krvácení dásní spontánně, během jídla nebo při čištění zubů
- zánět, zarudnutí, zduření a otok dásní
- vznik parodontálních chobotů
- zápach z úst a pachuť v ústech
- bolestivost zubů
- napětí, brnění, pocit tlaku u zubů
- obnažení zubních krčků
- uvolňování zubů, změny jejich polohy a postavení
- vznik mezer mezi zuby
- úbytek vaziva a kostní tkáně upevňujících zub
- výrazné poškození závěsného zubního aparátu vedoucí až ke ztrátě zubů
Rizika parodontitidy
Nebezpečí parodontitidy nespočívá pouze ve ztrátě zubů. Parodontitidou totiž mohou být zasaženy nejen zuby a ústní dutina. Neléčená nemoc může zhoršovat aterosklerózu („kornatění“ tepen), být rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních onemocnění včetně těch nejzávažnějších (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda), dokonce může i komplikovat průběh těhotenství a porodu.
Léčba onemocnění
Léčba diagnostikované parodontitidy je dlouhodobá záležitost trvající několik měsíců, po kterých následuje dlouhodobá udržovací fáze. Skládá se z opakovaných návštěv dentální hygienistky a zákroků a kontrol u lékaře. Provádí se v několika fázích:
1. Hygienická fáze - odstranění infekce - dentální hygienistka odstraní zubní kámen, vybere vhodné pomůcky dentální hygieny a naučí pacienta tyto pomůcky správným způsobem používat. Současně zubní lékař odstraní zuby, které již není možné zachránit, vymění se staré a nevyhovující výplně nebo korunky, ošetří všechny zubní kazy. Následuje hloubkové vyčistění parodontu resp. chobotů od nekrotické tkáně a poddásňového zubního kamene.
2. Hojení parodontu - v této fázi pacient provádí co nejdokonalejší ústní hygienu technikou, kterou ho naučila dentální hygienistka.
3. Vyhodnocení - u pacientů, u nichž po určité době přetrvává krvácivost a přítomnost parodontálních chobotů se může hygienická fáze opakovat. Pokud není na některých místech účinná, přechází pacient do chirurgické fáze.
4. Chirurgická fáze – v této fázi provádí lékař pomocí specializovaných chirurgických postupů odstranění zbytkových parodontálních chobotů. Snahou je odstranit krvácivost a sondovatelnost chobotu a tím zastavit další destrukci parodontu.
5. Udržovací fáze - cílem je udržení dosaženého stavu parodontu a zabránění dalšímu postupu nemoci tak, aby chrup pacienta vydržel ve funkčním stavu po co možná nejdelší dobu. Základní podmínkou úspěchu v této fázi léčby je naprosto dokonalá domácí péče. Tato fáze trvá po celou dobu, po kterou si pacient přeje udržet vlastní zuby v dobrém stavu. Skládá se z opakovaných kontrolních vyšetření v intervalu 3–6 měsíců a ošetření u dentální hygienistky a zubního lékaře. Během opakovaných návštěv se sleduje stav ústní hygieny a parodontu, postup onemocnění, odstraňování zubního kamene a v případě potřeby se provádí hloubkové čistění.
Závěr
Parodontitida je zákeřné onemocnění, které po dlouhou dobu (léta) na sebe příliš neupozorňuje a postižení lidé netrpí výraznými subjektivními potížemi. O to horší je pak zjištění rozvinutého onemocnění, které je již obtížně léčitelné. Velmi důležité je proto zjistit přítomnost zánětu dásní a včas jej zastavit, ideálně ještě před tím, než zánět postihne a rozloží kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. Tyto lze totiž regenerovat jenom ve výjimečných případech. Léčba parodontitidy je dlouhodobý a složitý proces, při kterém hraje zcela zásadní roli sám pacient – jeho schopnost provádět hygienu dutiny ústní a spolupracovat při léčbě (vč. omezení či zanechání kouření).
Postup onemocnění lze „pouze“ zastavit, ztracený závěsný aparát lze jen výjimečně vrátit do původního stavu. O to důležitější je nemoci ideálně předejít, v horším případě, probíhající onemocnění zastavit a udržovat.
