V zubním lékařství se pod pojmem implantát rozumí umělá náhražka ztraceného vlastního zubu, která je chirurgicky zavedena do čelistní kosti na místo původního zubu a plní jeho funkci. Skládá se z nitrokostní části – „šroubu“ a protetické části – „korunky“.
Zubní implantáty se používají k náhradě ztracených jednotlivých zubů. Při ztrátě více nebo všech zubů mohou sloužit i jako pilíře fixních nebo snímatelných zubních náhrad.
Typy implantátů
Historicky se používalo více typů zubních implantátů, např. tzv. čepelkové implantáty z ušlechtilé oceli. Postupem času se vyvinuli tzv. válcové titanové implantáty s vnějším závitem, které se jeví jako nejvhodnější a v poslední době jednoznačně převládají. Nitrokostní část těchto implantátů má tvar válečku zavedeného do předem přesně předvrtaného otvoru v čelistní kosti. Po zhojení a jeho spojení s kostí se osazují korunkou nebo jinou protetickou konstrukcí. Mají nejlepší dlouhodobé výsledky a používají se u všech typů defektů.
Pro koho je implantát vhodný?
Implantát může být zaveden do čelistní kosti prakticky komukoliv, i když existuje několik relativních kontraindikací (např. leukémie, poruchy imunitního systému, těžká onemocnění jater a ledvin, nádorová onemocnění v oblasti tváře, onemocnění AIDS). Základní podmínkou pro zavedení implantátu je i dokonalá a trvale prováděná ústní hygiena. Její špatné provádění, stejně tak např. kouření cigaret, snižují dlouhodobou úspěšnost ošetření.
Další důležitou podmínkou pro zavedení implantátu je dostatečné množství kvalitní kosti v místě zamýšlené implantace. Množství kosti a její kvalitu zjišťuje lékař během fyzikálního vyšetření, doplněném o rentgen, případně CT snímek. Při nedostatku kostní tkáně lze v některých případech pomocí speciálních operačních technik (augmentace) množství kosti doplnit. Toto doplnění kosti může probíhat současně se zavedením implantátu, nebo v případě větších defektů dojde nejdříve k augmentaci a teprve po vytvoření stabilní kosti zavádíme implantát.
Věkové omezení implantace je pouze v období růstu. Před dokončením růstu (tzn. před 18. rokem života) se neimplantuje, jelikož se v místě implantace zastaví růst čelisti a výsledek není uspokojivý. Po ukončení růstu již není žádný limit, do kdy se může implantát zavádět.
V jakých případech lze implantát použít?
Implantáty lze aplikovat na celou řadu problémů. Ukážeme si tři situace, kdy je jejich použití zvláště výhodné a kdy do značné míry mohou zlepšit kvalitu pacientova života.
Ztráta jednoho zubu – můžeme nahradit jakýkoliv zub bez nutnosti obrousit okolní zuby, jako je tomu v případě řešení mezery můstkem.
Zkrácený zubní oblouk – zubní implantát je v tomto případě asi jedinou možností, jak se vyhnout nošení snímatelné náhrady. Dle rozsahu ztracených zubů se zhotovují buď 2 implantáty za sebou, nebo fixní můstek nesený 2 či více implantáty.
Ztráta všech zubů v čelisti - v tomto případě se nabízí více možností, které se liší náročností na zhotovení. Pokud pacient preferuje fixní řešení "napevno", je zapotřebí 4-8 implantátů na čelist. Můstek, který nahrazuje celý zubní oblouk, je v tomto případě trvale spojen s implantáty. Méně náročné ošetření je tzv. hybridní náhrada, kdy implantáty poslouží k upevnění retenčního zařízení (lokátor, kulička, třmen), do kterého se celková protéza „zacvakne“. Tím jsou výrazně omezeny potíže se špatným držením celkové zubní náhrady.
Aplikace implantátu
Implantace představuje několik návštěv u stomatochirurga. Lékař nejprve pacienta vyšetří a stanoví množství kosti pomocí rentgenu v místě implantace. Samotná implantace je relativně nenáročný chirurgický zákrok prováděný na běžném zubařském křesle v lokální anestezii. Nejprve stomatochirurg odklopí dáseň v místě implantace, vyvrtá otvor do kosti a následně vsadí implantát. Celou ránu zašije. Implantace jednoho jednoduchého implantátu trvá přibližně 30 minut. To se ale může lišit dle podmínek a náročnosti ošetření. Po implantaci odchází pacient normálně domů.
Po dobu 2 - 6 měsíců probíhá hojení, během kterého se vytvoří pevné spojení mezi kostí a implantátem. Po dokonalém vhojení implantátu zhotoví stomatolog na implantát zubní náhradu - korunku nebo můstek.
Péče o implantát
Základní podmínkou úspěchu je dokonalá a trvale prováděná ústní hygiena. Podle pokynů lékaře a ústní hygienistky je třeba zuby a implantáty velmi důkladně čistit pomocí zubního kartáčku, mezizubního kartáčku nebo zubní nitě tak, aby dásně nebyly zanícené. V opačném případě se implantát může z organizmu vyloučit.